БОЛГАР ҚАЛАСЫ ӘЛЕМДІК МӘДЕНИ МҰРА НЫСАНЫ ЖӘНЕ ОНЫҢ ТҮРКІ ӨРКЕНИЕТІНЕ ҚОСҚАН ҮЛЕСІ

Авторы

  • Айрат Ғабитұлы Ситдиков
  • Сергей Геннадиевич Бочаров

DOI:

https://doi.org/10.52967/akz2019.4.6.32.40

Түйін сөздер:

археология, ортағасырлық Болгар қаласы, әлемдік мәдени мұра, түркі өркениеті

Аннотация (түйіндеме)

Болгар қаласы XIII аяғы – XIV ғ. басында Алтын Орданың және бүкіл Еуропаның ең ірі өндірістік, сауда, мәдениет және культтік орталығына айналады. Алтын Орда дәуірінде оның аумағы 380 га дейін кеңейеді. Онда өте қарқынды түрде тас және кірпіш құрылыстар, оның ішінде қоғамдық орындар: мешіттер мен моншалар салынады. Олар заңды түрде Алтын Орда кезеңінің сәулет ескерткіштерінің маңыздыларының бірі болып табылады. Алтынордалық Болгар айтарлықтай және маңызды қала болды. Қала өркениетінің қалыптасуы мен жүйелі түрде дамуының арқасында Еділ-Жайық өңірінде қазіргі Еуразияның келбетін анықтайтын түркі-мұсылман өркениетінің қалыптасуы орын алды.

Библиографиялық сілтемелер

Atlas Velikii Bolgar. 2013. (Atlas Great Bolgar). Moscow, Kazan: Feoria Publ. (in Russian).

Bocharov, S. G., Sitdikov, A. G. 2014. In Drevnie i srednevekovyie gosudarstva na territorii Kazahstana (Ancient and medieval states in Kazakhstan). Almaty: A.Kh. Margulan Institute of Archeology, 532–548 (in Russian).

Voskresenskiy, A. S., Smirnov, A. P., Hlebnikova, T. A. 1967. In Sovetskaya arheologiya (Soviet archeology), 4, 274–285 (in Russian).

Grekov, B. D., Kalinin, N. F. 1948. Materialyi po istorii Tatarii (Materials on the history of Tatarstan), 36–42 (in Russian).

Izmaylov, I. L. 2005. In Istoriya tatar s drevneyshih vremen v 7 tomah (The history of the Tatars from ancient times in 7 volumes), II, 549–556 (in Russian).

Izmaylov, I. L. 2012 In Studia Slavica et Balcanica Petropolitana, 2 (12), 217–242 (in Russian).

Izmaylov, I. L., Ishakov, D. M. 2000. Etnopoliticheskaya istoriya tatar v VI – pervoy chetverti XV vv. (Ethnopolitical history of the Tatars in the VI – first quarter of the XV centuries). Kazan: «Iman» Publ. (in Russian).

Petrov, A. M. 1995. Velikiy shelkovyiy put (O samom prostom, no maloizvestnom) (The Great Silk Road (On the simplest, but little known)). Мoscow: «Vostochnaya literatura» Publ. (in Russian).

Smirnov, A. P. 1951. In Trudy Gosudarstvennogo istoricheskogo muzeya (Proceedings of the State Historical Museum), XIX, 154–223 (in Russian).

Smirnov, A. P. 1954. In Materialyi i issledovaniya po arheologii SSSR (Materials and research on archeology of the USSR), 42, 320 (in Russian).

Starostin, P. N., Hlebnikova, T. A., Sharifullin, R. F. 1994. In Gorod Bolgar i ego okruga (The city of Bulgar and its district), 8–10 (in Russian).

Fahrutdinov, R. G. 1987. In Gorod Bolgar. Ocherki istorii i kulturyi (City of Bulgar. Essays on History and Culture), 9–33 (in Russian).

Fedorov-Davyidov, G. A. 1998. In Materialy i issledovaniya po arheologii Povolzhya (Materials and research on archeology of the Volga region), 38–59 (in Russian).

Fedorov-Davyidov, G. A. 2003. Denezhnoe delo Zolotoy Ordy (Money business of the Golden Horde). Мoscow: «Paleograf» Publ. (in Russian).

Khalikov, A. Kh. 1973. In Sovetskaya arheologiya (Soviet archeology), 3, 65–74 (in Russian).

Загрузки

Опубликован

2019-10-31

Қалай дәйексөз келтіруге болады

Ситдиков, А. Г., & Бочаров, С. Г. (2019). БОЛГАР ҚАЛАСЫ ӘЛЕМДІК МӘДЕНИ МҰРА НЫСАНЫ ЖӘНЕ ОНЫҢ ТҮРКІ ӨРКЕНИЕТІНЕ ҚОСҚАН ҮЛЕСІ. Қазақстан археологиясы, (4 (6), 32–40. https://doi.org/10.52967/akz2019.4.6.32.40

Выпуск

Бөлім

Археологияның мәселелері

Aynı yazar(lar)ın dergideki en çok okunan makaleleri